2/ U fary
Novoveselská římskokatolická farnost náleží do žďárského děkanství brněnské diecéze. Zahrnuje obce Březí nad Oslavou, Budeč, Kotlasy, Matějov a Újezd (do roku 1851 také Vatín). První kostel a fara zde byly postaveny ve druhé polovině 13. století. První písemný doklad o zdejší farnosti pochází z roku 1393, kdy patronátní právo na kostel i faru patřilo místní vrchnosti Meziříčským z Lomnice.
Farní kostel sv. Václava
Původní gotický kostel stával v místech starého hřbitova a byl zbourán a rozebrán kolem roku 1760 po dokončení kostela nového. Ten nechal postavit opat žďárského cisterciáckého kláštera Bernard Hennet. Dokončen a vysvěcen byl roku 1757 a jeho patronem, stejně jako kostela původního, je svatý Václav. Jedná se o jednolodní stavbu v pozdně barokním slohu, která svou současnou podobu získala po velkém požáru v roce 1831.
Interiér kostela sv. Václava s cechovními korouhvemi před lavicemi. (1943)
Fara a duchovní
V barokním slohu byla roku 1784 postavena na svou dobu velkorysá fara, která patří k významným dominantám obce. Na její stavbě se kromě tehdejší vrchnosti podílel i místní farář Isidor Josef Mareš.
Prvními písemně doloženými duchovními správci byli plebán Adam Smil a vikář Ondřej (1397). V době Aleny Meziříčské (1564 -1610) zde působili luteránští kněží augšpurského vyznání. Podle pravidla „Koho panství, toho náboženství“. Od její smrti do současnosti zde slouží katoličtí duchovní. V letech 1848 -1877 to byl Jakub Vejvoda, který na faře založil první obecní knihovnu.
Fotografe skupiny ministrantů před farou dokumentuje také původní cestu na hřbitov, která vedla okolo farní předzahrádky a byla roku 1935 nahrazena kamenným schodištěm. (1926)
Hřbitovy v Novém Veselí
Po staletí byl používán hřbitov vedle fary, který však přestal svou kapacitou i lokací vyhovovat, a proto byl mimo obec (na levé straně silnice směrem na Jihlavu) zbudován a roku 2000 vysvěcen hřbitov nový.
Pověst o založení kostela
Opat žďárského kláštera Bernard Hennet byl vášnivým lovcem. Jednou se při honu odtrhl od družiny, zabloudil a celou noc marně hledal cestu z hustého lesa. V obavách o svůj život slíbil vykonat, bude-li zachráněn, dobrý skutek ke cti a slávě Boží. Když se k ránu vyčerpaný vydal směrem, odkud se ozývalo kohoutí kokrhání, došel do Nového Veselí a na poděkování za svou záchranu zde nechal vystavět nový kostel.
Erb Bernarda Henneta na klenbě kostela sv. Václava. Kohout drží prsten, odznak opatovy moci. Bernard Hennet, O. Cist. (1699 -1770) byl od roku 1738 do své smrti opatem kláštera Studnice blahoslavené Panny Marie ve Žďáru nad Sázavou.
Hennetův podpis na dopise. (1741)
Předchozí
Nahoru
Další